Posted On 7. září 2015 By In Knižní recenze With 1718 Views

Tim Ferriss: Čtyřhodinový pracovní týden (2010)

Hned na úvod vyzradím pointu a přiznám se, že tento bestseller a „světová knižní událost“ na mě příliš velký dojem neudělal, naopak mám z něho velmi rozpačité pocity. Stejně tak z jeho autora, kterému magazín Wired udělil cenu „Největší selfpromotér všech dob“. Myslím, že toto označení skvěle popisuje i většinu obsahu této knihy.

Až příliš velké množství textu je totiž věnováno sebeoslavě Ferrissovi geniality a důvtipu, a to jak z pera samotného autora, tak i jeho fanoušků. Příběhy ostatních tzv. „nových bohatých“, kterými je kniha protkaná, jsou většinou jen čistě propagační a zbytečně zabírají místo, protože jdou velmi po povrchu a kromě toho, že „Tim Ferriss mi totálně změnil život“, se z nich obvykle nic důležitého nedozvíte (pozn. autor této recenze četl upravené a rozšířené vydání, které oproti původnímu obsahuje 100 nových stran, věnovaných především těmto příběhům, tudíž originál z roku 2007 nemusí být zřejmě tak nechutně rozvláčný).

Samotný koncept „nových bohatých“ pracuje na principu, který ve vás má vyvolat výčitky, že váš život není dostatečně zajímavý, že špatně hospodaříte se svým časem a, co je nejhorší, málo cestujete. Svým způsobem se jedná o výsměch všem chudým pracujícím, z nichž drtivá většina nikdy nebude moci žít tak skvělý a, řekněme si to na rovinu, privilegovaný život, kterým žije autor a jemu podobní. Stejně jako u „starých bohatých“ i v království „nových bohatých“ je počet míst výrazně omezen. Na tom by samo o sobě nebylo nic hrozného, avšak Tim Ferriss se celou dobu tváří, že takhle může žít každý Franta Vomáčka z Dolní Horní a každý Bum Pui z Bangoku. Ne, ne, delegovat všechny nudné a otravné činnosti si rozhodně nemůže dovolit každý a outsourcovat nejde donekonečna.

Nehledě na to, že, jak již upozornil Michal Kašpárek ve své recenzi, mnoho předkládaných rad na zbohatnutí zavání pouze ryzí vychcaností a parazitismem. Chlubení se mistrovským titulem z kickboxu, získanému díky mezeře v pravidlech a soubojem proti soupeřům z výrazně nižší váhové kategorie, delegování práce na zaměstnance ze zemi s mnohem nižší průměrnou dolarovou mzdou či předstírání odbornosti po přečtení pár knih jsou jen některé příklady. Na druhou stranu kniha skvěle ukazuje, že asertivitou a drzostí se dá dosáhnout mnoha nečekaných výsledků.

Abych Ferrissovi pouze nekřivdil. Kniha nabízí i řadu zajímavých myšlenek a užitečných rad. Nejvíce z nich mě zaujala témata efektivity práce a minidůchodů. Ke zvýšení své produktivity navrhuje autor využívat dvě základní pravidla:

  1. Omezte vaše úkoly jen na ty nejdůležitější a zkraťte tak čas vynakládaný na práci (tzv. Paretův princip, kdy 20% práce vytváří 80% zisků a naopak)
  2. Zkraťte celkový čas na danou práci a dělejte díky tomu jen to skutečně důležité (tzv. Parkinsonův zákon)

Věřím, že aplikace těchto pravidel může zefektivnit většinu vašich činností. Tedy v případě, že je vašim cílem průměrný produkt nebo služba. Pokud však chcete vyčnívat nad ostatními a vytvářet špičkovou kvalitu, čas nutný k překročení průměrnosti bohužel ničím nenahradíte.

Obecně mi však k srdci přirostlo autorovo nabádání, že

to, co děláte je mnohonásobně důležitější než, jak to dělát.

Myšlenka minidůchodů pak říká:

Nečekejte na důchod, až budete staří a nemohoucí, a užívejte si života již nyní. Existuje řada levných možností, jak si pracovního odpočinku užít již v produktivním věku.

Zvýhodnění jsou v tomto směru obyvatelé bohatých západních zemí, pro které je dovolenkový život v zemích jako Thajsko či Argentina několikanásobně levnější než doma, nicméně základní princip lze uplatnit i v ČR, která se mezi tyto levné destinace „nových zbohatlíků“ může řadit také.

Přestože se kniha veze na mýtu o pasivním příjmu, pravděpodobně vám ke zbohatnutí příliš nepomůže. Pokud však již jste úspěšným podnikatelem nebo máte neochvějnou zaměstnaneckou pozici ve své firmě či oboru, pomůže vám zamyslet se nad vaším časem stráveným prací. Jestliže jste přetížení workoholici, ukáže vám, že nemusíte všechny činnosti dělat sami (svět ani váš byznys se nezhroutí) a méně důležité věci můžete snadno delegovat na jiné. S takto nově nabitým volným časem si pak můžete občasného důchodu užívat již nyní.

Pokud jste však jen průměrný „dělník“ (včetně toho kancelářského) a na vaše místo se na úřadu práce chvěje dalších 100 lidí, sněte sladce dál a raději si přečtěte knihu So Good They Can’t Ignore You, která vám mnohem lépe než 4 hodinový pracovní týden pomůže zajistit takovou práci, která vás bude bavit a kterou budete moci dělat kdykoli a odkudkoli.

K nejužitečnějším částem Ferrrisovi knihy patří krátký dodatek k českému vydání, který přináší řadu rad na online podnikáním v českém prostředí.

 

Český název: Čtyřhodinnový pracovní týden

Originální název: The 4-Hour Workweek

Autor: Timothy Ferriss

Vydání: 2007 (originál), 2010 (česky)

Počet stran: 416

Běžná cena: 439 Kč

 

Úvodní foto: fourhourworkweek.com

Hned na úvod vyzradím pointu a přiznám se, že tento bestseller a „světová knižní událost“ na mě příliš velký dojem neudělal, naopak mám z něho velmi rozpačité pocity. Stejně tak z jeho autora, kterému magazín Wired udělil cenu „Největší selfpromotér všech dob“. Myslím, že toto označení skvěle popisuje i většinu obsahu této knihy. Až příliš velké množství textu je totiž věnováno sebeoslavě Ferrissovi geniality a důvtipu, a to jak z pera samotného autora, tak i jeho fanoušků. Příběhy ostatních tzv. „nových bohatých“, kterými je kniha protkaná, jsou většinou jen čistě propagační a zbytečně zabírají místo, protože jdou velmi po povrchu a kromě toho, že „Tim Ferriss mi totálně změnil život“, se z nich obvykle nic důležitého nedozvíte (pozn. autor této recenze četl upravené a rozšířené vydání, které oproti původnímu obsahuje 100 nových stran, věnovaných především těmto příběhům, tudíž originál z roku 2007 nemusí být zřejmě tak nechutně rozvláčný). Samotný koncept „nových bohatých“ pracuje na principu, který ve vás má vyvolat výčitky, že váš život není dostatečně zajímavý, že špatně hospodaříte se svým časem a, co je nejhorší, málo cestujete. Svým způsobem se jedná o výsměch všem chudým pracujícím, z nichž drtivá většina nikdy nebude moci žít tak skvělý a, řekněme si to na rovinu, privilegovaný život, kterým žije autor a jemu podobní. Stejně jako u „starých bohatých“ i v království „nových bohatých“ je počet míst výrazně omezen. Na tom by samo o sobě nebylo nic hrozného, avšak Tim Ferriss se celou dobu tváří, že takhle může žít každý Franta Vomáčka z Dolní Horní a každý Bum Pui z Bangoku. Ne, ne, delegovat všechny nudné a otravné činnosti si rozhodně nemůže dovolit každý a outsourcovat nejde donekonečna. Nehledě na to, že, jak již upozornil Michal Kašpárek ve své recenzi, mnoho předkládaných rad na zbohatnutí zavání pouze ryzí vychcaností a parazitismem. Chlubení se mistrovským titulem z kickboxu, získanému díky mezeře v pravidlech a soubojem proti soupeřům z výrazně nižší váhové kategorie, delegování práce na zaměstnance ze zemi s mnohem nižší průměrnou dolarovou mzdou či předstírání odbornosti po přečtení pár knih jsou jen některé příklady. Na druhou stranu kniha skvěle ukazuje, že asertivitou a drzostí se dá dosáhnout mnoha nečekaných výsledků. Abych Ferrissovi pouze nekřivdil. Kniha nabízí i řadu zajímavých myšlenek a užitečných rad. Nejvíce z nich mě zaujala témata efektivity práce a minidůchodů. Ke zvýšení své produktivity navrhuje autor využívat dvě základní pravidla: Omezte vaše úkoly jen na ty nejdůležitější a zkraťte tak čas vynakládaný na práci (tzv. Paretův princip, kdy 20% práce vytváří 80% zisků a naopak) Zkraťte celkový čas na danou práci a dělejte díky tomu jen to skutečně důležité (tzv. Parkinsonův zákon) Věřím, že aplikace těchto pravidel může zefektivnit většinu vašich činností. Tedy v případě, že je vašim cílem průměrný produkt nebo služba. Pokud však chcete vyčnívat nad ostatními a vytvářet špičkovou kvalitu, čas nutný k překročení průměrnosti bohužel ničím nenahradíte. Obecně mi však k srdci přirostlo autorovo nabádání, že to, co děláte je mnohonásobně důležitější než, jak to dělát. Myšlenka minidůchodů pak říká: Nečekejte na důchod, až budete staří a nemohoucí, a užívejte si života již nyní. Existuje řada levných možností, jak si pracovního odpočinku užít…

Shnrutí

Hodnocení

Hodnocení

Kniha je určena všem úspěšným podnikatelům a kancelářským krysám, kterým může pomoci lépe nakládat se svým časem a užívat si života mnohem dříve než ve stáří. Stačí začít delegovat méně důležité činnosti a rozhodnutí na ostatní a být trochu vychcánek.

60

Tags :

Václav Hrnčíř

Rádoby recenzent na nulovagravitace.cz, rádoby šefredaktor na vlaceni.cz, rádoby opičák na strizlivaopice.cz a rádoby spisovatel aaronsvec.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *